pane docente, já bych si položil otázku, jaký praktický význam může mít Váš článek. Od strany 4 zde čtenář najde výhradně sumu složitých vzorců, podle kterých se žádný manažer v praxi není schopen orientovat, tedy pokud snad není náhodou absolvent MF fakulty. Jistě budete souhlasit, že v českých podmínkách je výpočet EVA vzhledem k neuchopitelnosti NOPAT prakticky nepoužitelný. A když to navíc takto popíšete, pochybuji, že kromě Vás a několika málo lidí na katedře, vůbec někdo ví, o čem píšete.

Děkuji Vám za ohlas a zároveň konstatuji, že docentem zatím nejsem. A nyní k věci. Jde o to, zda hodnotíte přínos a srozumitelnost tohoto článku, nebo spíše samotných ukazatelů a metodiky, o kterých článek pojednává. Co se týká článku, snažil jsem se vměstnat do vymezeného rozsahu popis ukazatelů v (takové) úplnosti, aby na jeho základě bylo možné ukazatele plně aplikovat (například vytvořit příslušné vzorce v tabulkovém procesoru), a to, uznávám, na úkor (přinejmenším) čtivosti textu. A nyní k významnější otázce, totiž jak je to s těmito ukazateli samotnými – s jejich srozumitelností, použitelností, významem. Prosím podívejte se příležitostně do staršího článku (tento na něj navazuje), který jsem uveřejnil v čísle 1/2008 pod názvem „Produktivita a její měření – nové přístupy“. Zde na stránkách 8 až 10 je ukázka použití těchto ukazatelů. Připadají Vám tam ony ukazatele – ona konkrétní „čísla“, např. změna tvorby EVA v důsledku změn v produktivitě, změna tvorby EVA v důsledku změn cen či změn v objemu výroby jako málo srozumitelná, nevýznamná, nezajímavá či nahraditelná ukazateli jednodušeji strukturovanými? Rozsáhlý průzkum mezi našimi podniky, který jsme prováděli v roce 2007, mj. ukázal, že již tehdy 20 % podniků-respondentů provádělo anebo bude mít zájem o postupy a ukazatele spojující analýzu celkové produktivity a EVA. Máte pravdu, že validita a vůbec použitelnost ukazatele EVA (a navazujících sofistikovanějších ukazatelů) je podstatně, avšak nikoli zcela(!), omezena komplikovanou (či někdy problematickou) zjistitelností NOPATu a bohužel i dalších komponent a parametrů, avšak činí to ukazatel EVA, resp. v obecnějším pojetí ekonomický zisk, zcela nepoužitelným? Domnívám se, že význam má tento ukazatel i v našich podmínkách, a zvláště tam, kde je třeba sledovat ekonomické efekty ze změn nejenom ve spotřebě, ale i vázání vstupů – to se týká zejména procesů „zeštíhlování“. Spolehlivější a přesnější rovněž „hodnotové“ („finanční“) metodiky, systémy a ukazatele pro tento účel (než je EVA, resp. ekonomický zisk), např. IS PPROI, vyžadují velmi specifický informační systém, a stávající ukazatele „nefinanční“ mohou být pro uvedený účel bohužel spíše jen doplňkem. Závěrem konstatuji, že budu vděčný za diskusi vedenou snahou o zlepšení a/nebo zjednodušení analýz a ukazatelů celkové a parciálních produktivit, avšak při (přinejmenším) zachování jejich vypovídací hodnoty.